Anotace:
Občanství a výchova k občanství čelí řadě výzev vzhledem ke globalizačním faktorům, které ovlivňují moderní liberální demokratické státy. Dřívější modely občanství založené na asimilaci do majoritní společnosti byly zpochybněné vědci snažící se o vytvoření celistvějšího pochopení občanství, které by bylo inkluzivní směrem k rozmanitosti. Tento text se zabývá díly Martha Nussbauma a James A. Bankse, kteří představili dvě možnosti výchovy k občanství; ryzí patriotismus (Nussbaum) a transformační výchova k občanství (Banks). Porovnávám zde jejich názory ve vztahu k tématům hodnot, identity a národního vyprávění a zároveň uvádím odlišné postoje dalších badatelů. Článek dochází k závěru, že tito autoři sdílejí společný názor na potřebu kritické občanské kultury vyžadující ochotu a otevřenost ze strany všech občanů aktivovat jejich představivost a přemýšlet novým způsobem. Tradiční dichotomická debata o občanství, hodnotách a identitě v rámci národa a světa by tímto způsobem mohla být transformována. K tomu by mohlo být využito Freireho deliberativního dialogu, který nabízí kreativní řešení, že univerzální hodnoty spravedlnosti, tolerance, uznání a rovnosti nejsou pouze demokratickými ideály, nýbrž jsou vyznávány všemi lidmi a institucemi. V závěru se tato práce zabývá potřebou učitelských studijních programů, jež by vedly pedagogy k prosazování a podpoře kritické kultury prostřednictvím dialogů v rámci výuky a vytvářely by tak občany schopné používat svou představivost a kritické myšlení ke spolupráci v rámci multikulturní společnosti.