Vliv regionálních vlád na pozice států v Radě EU

Pavel Dvořák, Markéta Pitrová

Vliv regionálních vlád na pozice států v Radě EU

Číslo: 3/2016
Periodikum: Mezinárodní vztahy

Klíčová slova: legislativní regiony, autonomie, rozhodovací proces v EU, unijní politika členských států, Rada EU

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Některé členské státy EU jsou federacemi, jiné centralizovanými zeměmi, mnohé leží mezi těmito dvěma póly politicko-územního uspořádání. Navzdory tomu jsou z hlediska rozhodování v EU členské země chápány jako unitární aktéři, jejichž hlas je nedělitelný. Tato skutečnost se může projevit problematicky, uvážíme-li, že téměř třetina členů EU má ve své vnitřní struktuře samosprávné substátní jednotky, jež disponují vlastními legislativními a exekutivními pravomocemi a jichž se také týká proces supranacionalizace. Ovšem na rozdíl od vlád členských států, které jsou automaticky „kompenzovány“ přímým přístupem k rozhodovacím mechanismům, vládám autonomních regionů se takových garancí nedostává. Záleží na vnitřní ústavně-právní úpravě, zda zapojí substátní vlády do práce klíčového normotvůrce Evropské unie, Rady EU. Právě schémata a způsoby takového zapojení jsou předmětem tohoto článku. Máme v úmyslu provést jejich rozbor a srovnání.