Results from the evaluation of colorectal cancer screening in the Czech Republic

Ondřej Ngo, Renata Chloupková, Štěpán Suchánek, Monika Ambrožová, Kateřina Hejcmanová, Petr Dvořák, Miroslav Zavoral, Karel Hejduk, Ladislav Dušek, Ondřej Májek

Results from the evaluation of colorectal cancer screening in the Czech Republic

Číslo: 5/2023
Periodikum: Gastroenterologie a hepatologie
DOI: 10.48095/ccgh2023385

Klíčová slova: koloskopie, kolorektální nádory, plošný screening, okultní krev, hodnocení programu, indikátory výkonnosti, registry

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Úvod: Screening kolorektálního karcinomu, který byl v České republice zaveden v roce 2000, hraje důležitou roli v redukci populační zátěže. Organizovaný populační program je nutné průběžně hodnotit a reagovat na něj nezbytnými opatřeními, jen tak je možné zajistit jeho vysokou efektivitu, která z dlouhodobého hlediska vede ke snížení incidence a mortality daného onemocnění. Cílem sdělení je shrnutí a diskuze klíčových výsledků evaluace Národního programu screeningu kolorektálního karcinomu na základě dostupných celonárodních dat. Materiál a metody: Pro evaluaci byly využity registry Národního zdravotnického informačního systému, Registr preventivních koloskopií a demografická data spravovaná Českým statistickým úřadem. Analýza byla provedena na dostupných datech do roku 2021, základní indikátory byly vypočteny v souladu s mezinárodními doporučeními, která byla adaptována pro české prostředí. Výsledky: Řada indikátorů výkonnosti kolorektálního screeningu dokládá negativní dopad pandemie covidu-19 v letech 2020 a 2021. Pokrytí cílové populace screeningovým vyšetřením se před pandemií ustálilo na úrovni přibližně 30 %. Ve 3letém intervalu dosahuje úplné pokrytí cílové populace vyšetřeními hodnot okolo 50 %. Míra účasti na navazující koloskopii po pozitivním screeningovém testu na okultní krvácení do stolice (TOKS) se v čase pohybovala mezi 60 a 70 %. V rámci indikátoru pozitivita screeningového TOKS došlo v posledních letech ke zvýšení pozitivity až na úroveň 10 %, což se projevilo i na nárůstu průměrné čekací doby na navazující TOKS+ koloskopii. I přes identifikované rezervy screeningového programu dochází dlouhodobě ke zřetelnému poklesu incidence i mortality kolorektálního karcinomu. Závěr: Komplexní informační podpora screeningových programů je předpokladem pro důkladnou evaluaci kolorektálního screeningu. Z vyhodnocených indikátorů vyplývá, že i přes pozitivní dopad screeningového programu na populační zátěž má stále své rezervy, a proto je nezbytně nutné pokračovat v jeho monitoringu s cílem zvyšování kvality celého programu.