Tornáda – definice, příčiny jejich vzniku, výskyt, možnosti detekce a predikce

Vladimír Répal, Miroslav Flajšman, Jiří Šrámek

Tornáda – definice, příčiny jejich vzniku, výskyt, možnosti detekce a predikce

Číslo: 2/2021
Periodikum: Vojenský geografický obzor

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Pojem tornádo je v současné době nejsprávněji spojován s prudce rotujícím sloupcem vzduchu, který je v kontaktu jak s povrchem

Země, tak s oblakem cumulonimbus, nebo ve vzácných případech se spodní základnou kupovitého mraku. Tornáda nabývají mnoha
tvarů a velikostí a jsou často viditelná ve formě kondenzačního trychtýře vycházejícího ze základny oblaku cumulonimbus se
závojem rotujících částeček a prachu pod ním. Většina tornád má rychlost větru nižší než 180 km·h-1, má průměr asi 80 m a cestuje
několik kilometrů, než zanikne. Článek na pozadí tragických událostí z léta roku 2021 na jižní Moravě informuje o podstatě tornád,
jejich vzniku, vývoji a důsledcích.