Anotace:
Úvod: Cílem práce je srovnání významu screeningových dotazníků a rizikových faktorů při detekci závažnosti obstrukční spánkové apnoe. Metodika: Do studie bylo zařazeno 47 pacientů s podezřením na OSA. Pacienti vyplnili 5 screeningových dotazníků – Epworthskou škálu spavosti (ESS), dotazník STOP BANG, dotazník STOP, Berlínský dotazník (BD) a Pittsburský dotazník (PD). Následně byli vyšetřeni limitovanou polygrafií. Hodnoty AHI (počet apnoí/ hypopnoí za 1 hodinu), desaturace t90 (doba spánku v procentech strávená v desaturacích pod 90 %) a ODI (počet desaturací ≥ 3 % během 1 hodiny) byly porovnány se skóre dotazníků a vybranými rizikovými faktory pro OSA (BMI, mužské pohlaví, hypertenze, věk, obvod krku, obvod břicha a poměr obvodu břicha/ boků). Výsledky: Dosažené skóre žádného ze sledovaných dotazníků nekoreluje s hodnotou AHI. Relativně nejvyšší senzitivitu v souboru pro detekci OSA mají BD, STOP a STOPBANG dotazníky, naopak PD a ESS mají senzitivitu nízkou. Statisticky významná je korelace skóre dotazníků ESS, STOP BANG a BD s desaturací t90, dále dotazníků ESS a STOP BANG s ODI. Nebyl prokázán vztah žádného z vybraných rizikových faktorů s hodnotou AHI. Hodnoty desaturace t90 a ODI nejlépe korelovaly s BMI, obvodem krku a poměrem obvodu břicha/ boků. Závěr: Žádný ze sledovaných dotazníků není vhodný k určení závažnosti OSA, vždy je nutné provést polygrafi cké či polysomnografi cké vyšetření spánku. Pro screening OSA jsou relativně vhodné BD, STOPBANG, které mají vysokou senzitivitu a zároveň jejich skóre koreluje s hodnotou noční hypoxemie. Parametry měřící noční hypoxemii (desaturace t90, ODI) lépe korelují s rizikovými faktory než hodnota AHI. Nejdůležitějšími parametry spojenými s hypoxemií jsou BMI, obvod krku a poměr obvodu břicho/ boky, a je proto vhodné je do screeningu pro OSA zahrnout.