Martin Novák, Pavel Nepustil, Jan Fukala
Otevřený dialog v české sociální práci
Číslo: 6/2021
Periodikum: Sociální práce
Klíčová slova: otevřený dialog, dialogická praxe, sociální práce, sociální služby, kolaborativní psaní
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
CÍLE: V článku se zabýváme otázkou, jaké místo má přístup Otevřeného dialogu v české
sociální práci. Naším hlavním záměrem je reflektovat, jak pokusy o zavádění Otevřeného dialogu
v České republice zapadají do kontextu sociální práce, na jaké naráží překážky a jaké jí kladou
výzvy. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme z postmoderních, poststrukturalistických
a sociálně konstrukcionistických pozic, které chápou vědění jako nikdy nekončící a vždy proměnlivý
proces. METODY: K prozkoumávání otázky jsme využili kolaborativní psaní, samotná tvorba
textu byla tedy výzkumným procesem. VÝSLEDKY: Dospěli jsme k tvrzení, že ani česká sociální
práce, ani systém sociálních služeb nekladou zásadní překážky pro zavádění Otevřeného dialogu.
Otázkou však zůstává, zda rámec sociálních služeb není příliš omezující pro důležité aspekty OD,
mezi které například patří primární zaměření na sociální síť anebo responzivní naslouchání jako
hlavní aktivita pracovníků. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Identifikujeme tři výzvy pro
sociální práci spojené se zaváděním OD: posun od individualizovaného pojetí klienta ke vztahové /
sociální perspektivě; přijetí předpokladu, že zahrnutím více hlasů do problematické situace vznikají
nové možnosti řešení; nutnost odložit vlastní agendu, popřípadě agendu donorů nebo organizace,
ve prospěch zaměření se na přítomný okamžik.
Zobrazit více »
sociální práci. Naším hlavním záměrem je reflektovat, jak pokusy o zavádění Otevřeného dialogu
v České republice zapadají do kontextu sociální práce, na jaké naráží překážky a jaké jí kladou
výzvy. TEORETICKÁ VÝCHODISKA: Vycházíme z postmoderních, poststrukturalistických
a sociálně konstrukcionistických pozic, které chápou vědění jako nikdy nekončící a vždy proměnlivý
proces. METODY: K prozkoumávání otázky jsme využili kolaborativní psaní, samotná tvorba
textu byla tedy výzkumným procesem. VÝSLEDKY: Dospěli jsme k tvrzení, že ani česká sociální
práce, ani systém sociálních služeb nekladou zásadní překážky pro zavádění Otevřeného dialogu.
Otázkou však zůstává, zda rámec sociálních služeb není příliš omezující pro důležité aspekty OD,
mezi které například patří primární zaměření na sociální síť anebo responzivní naslouchání jako
hlavní aktivita pracovníků. IMPLIKACE PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI: Identifikujeme tři výzvy pro
sociální práci spojené se zaváděním OD: posun od individualizovaného pojetí klienta ke vztahové /
sociální perspektivě; přijetí předpokladu, že zahrnutím více hlasů do problematické situace vznikají
nové možnosti řešení; nutnost odložit vlastní agendu, popřípadě agendu donorů nebo organizace,
ve prospěch zaměření se na přítomný okamžik.