Copingové strategie a jejich vztah k syndromu vyhoření u onkologických sester

Šárka Vévodová, Šárka Ročková, Radka Kozáková, Simona Cakirpaloglu Dobešová, Helena Kisvetrová, Jiří Vévoda

Copingové strategie a jejich vztah k syndromu vyhoření u onkologických sester

Číslo: 1/2016
Periodikum: Psychologie a její kontexty

Klíčová slova: syndrom vyhoření, coping, sociální opora, všeobecná sestra, onkologie

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Výzkumným cílem této práce bylo zjištění míry syndromu vyhoření u onkologických sester a zjištění vztahu mezi copingovými strategiemi a syndromem vyhoření u onkologických sester v České republice. Byly použity dotazníky MBI-GS (Maslach Burnout Inventory-General Survey) a standardizovaný dotazník OSI-R (Inventorium zaměstnaneckého stresu). Z výsledků vyplynulo, že v oblasti emocionálního vyčerpání je stav vyhoření zjištěn u 36 (26 %) sester, v oblasti depersonalizace u 24 (17 %) a v oblasti osobní výkonnosti u 53 (28 %) onkologických sester. Alarmujícím zjištěním je, že z celkového počtu 140 byl potvrzen stav vyhoření u 23,66 % sester. Syndrom vyhoření se u onkologických sester vyskytuje a jeho riziko stále hrozí. Výzkum potvrdil existenci vztahu mezi copingovými strategiemi a syndromem vyhoření u onkologických sester. Byla potvrzena existence signifikantního vztahu mezi mírou vyhoření a všemi čtyřmi sledovanými copingovými strategiemi – sociální opora, rekreace, péče o vlastní osobu a racionální/kognitivní zvládání.