Vzpomínání na druhou světovou válku v generační perspektivě. Od narativu národního k narativu globálnímu a abstraktizovanému

Anotace: Cílem studie je porozumět lépe české kolektivní paměti druhé světové války. Studie předpokládá, že živé kolektivní představy o druhé světové válce jsou formovány rodinnou pamětí, stejně jako pamětí generační. Na příkladu čtyř generací studie ukazuje proměnu národního narativu perzekuce a odporu nejstarší generace až k abstraktizované a generalizované podobě narativu druhé světové války v nejmladší generaci. Pozornost je věnována rodinným vzpomínkám, jejich důležitosti pro formování představy o válce u starších generací a postupnému vytrácení rodinných příběhů z pamětí generací mladších. Studie dokládá změnu perspektivy, s níž se nejmladší generace vztahuje ke druhé světové válce a podtrhuje důležitost emocionálního rámce vzpomínání příslušníků této generace. Čelné místo v představě o druhé světové válce nejmladších generací zaujímá holokaust, ovšem v podobě, jež je diktována novou kulturou vzpomínání.