Mega-events and sociology. Definitions, controversies, and methodological-theoretical problems

Matouš Veselský

Mega-events and sociology. Definitions, controversies, and methodological-theoretical problems

Číslo: 1/2021
Periodikum: Tělesná kultura
DOI: 10.5507/tk.2021.006

Klíčová slova: mega-event, sport, sociologie sportu, kontroverze

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Východiska: V současné době jsme svědky stále sílícího zájmu o sport z pohledu nejrůznější vědeckých disciplín. Tento příspěvek se věnuje fenoménu mega-eventů z pohledu sociologie. Jde o rozsáhlé nejen sportovní události, které mají široké, celospolečenské dopady. Termín "mega-event" byl sociologicky poprvé použit teprve v roce 1987 na konferenci, která se konala v kanadském Calgary. Téma mega-eventů je dnes i přes svou novost nejen v sociologické literatuře zpracováno poměrně bohatě.

Cíle: Cílem této přehledové studie je z pohledu sociologie představit téma mega-eventů s důrazem na kontroverze, které se k mega-eventům pojí, a poukázat na některá teoreticko-metodologická úskalí.

Metodika: Jedná se o přehledovou teoretickou studii. Výběr textů rozhodně není vyčerpávající, přesto ale studie poskytuje základní přehled o tématu.

Výsledky: Téma mega-eventů je v sociologii sportu zpracováno zevrubně. V sociologii panuje shoda na definičních znacích mega-eventů. Jde o rozsáhlé společenské akce s mezinárodním dosahem, se signifikantním dopadem na hostitelská města, regiony či státy a se značnou mediální pozorností. Tyto eventy rovněž představují diskontinuitu, jsou jedinečné a konají se jednou za určitý čas. Mega-eventy jsou chápány jako jeden z projevů modernity. Zároveň ale mohou poskytovat pocity jistoty a řádu a vytvářet různé formy kolektivních identit. Sociologie rovněž věnuje značnou pozornost kontroverzím kolem organizace mega-eventů. Jde zejména o finanční kontroverze, kreativní destrukci a politizaci. Závěry: I když je téma mega-eventů v sociologické literatuře zpracováno zevrubně, z analýzy vyplynuly zejména dva metodologicko-teoretické problémy. V prvé řadě nepanuje shoda na tom, jak a jestli mega-eventy kategorizovat například podle rozsahu, mediální dosahu či finanční náročnosti. Nastínil jsem několik pokusů o kategorizaci velkých sportovních eventů, ale žádná nebyla po mém soudu dostačující. Tato studie narazila i na druhé úskalí, a sice že se sociologie sportu věnuje především olympijským hrám a mistrovstvím světa ve fotbale. Ostatním "menším" sportovním eventům, které stále sledují miliony diváků po celém světě (například mistrovství světa v méně populárních sportech), není věnována dostatečná pozornost.