Kompozitní izolátory – zkušenosti z provozu a z oblasti zkušebnictví

Jan Lachman, Pavel Jányš, Jiří Brejcha

Kompozitní izolátory – zkušenosti z provozu a z oblasti zkušebnictví

Číslo: 5/2020
Periodikum: Energetika

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Kompozitní izolátory (nebo také polymerní izolátory) patří celosvětově mezi nejrozšířenější typy externí izolace

používané v rámci distribučních a přenosových soustav. Tím ale také stoupá nutnost sledovat jejich chování
v provozu z pohledu dielektrických a mechanických vlastností. První pokusy o využití polymerních sloučenin jako
izolačního materiálu byly učiněny již v první polovině 20. století. K většímu rozvoji a aplikaci v provozu došlo zhruba
od 70. let minulého století. Původní prototypy těchto izolátorů se sice z hlediska použitých materiálů značně
odlišovaly od těch dnešních, nicméně samotná konstrukce izolátorů se zásadněji do dnešní doby nezměnila. V případě
kompozitního izolátoru se tedy jedná o spojení (kompozici) několika materiálů – kovových armatur, sklolaminátového
jádra a polymerního pláště.