Anotace:
Středověké a raně novověké popisy etnicity a etnické genealogie čerpaly ze starozákonních, antických a severských zdrojů. Vzhledem k povaze genealogických spekulací jako vyprávění, která kombinovala racionalistický přístup s odkazem na určitou náboženskou či mytologickou tradici a politické či vlastenecké aspirace, je lze považovat za příklady politického mýtu ve smyslu Hanse Blumenberga a permanentní reinterpretaci jejich narativního jádra lze chápat jako „práci na mýtu“. Tvůrčí úsilí autorů genealogických spekulací, zdůrazňujících roli a zásluhy imaginárních Trojanů, Gótů, Sarmatů, Franků, Germánů, Hyperborejců či Keltů, lze přirovnat k procesu kulturní hybridizace. Hypotetičtí Árijci, kteří vznikli interakcí britské koloniální správy a hinduistické tradice, lépe vyhovovali potřebám moderní doby než Skythové, jejichž zásadní rasový přínos pro vznik západní civilizace obhajoval John Pinkerton. Zrodil se tak palingenetický árijský politický mýtus.