The level of physical activity and coping strategies in the period of young adulthood at selected faculties of Palacký University in Olomouc

Martina Lojdová, Jana Kvintová, Dana Štěrbová, Petr Krol

The level of physical activity and coping strategies in the period of young adulthood at selected faculties of Palacký University in Olomouc

Číslo: 1/2021
Periodikum: Tělesná kultura
DOI: 10.5507/tk.2021.008

Klíčová slova: aktivní životní styl; zdraví; coping; vysokoškolský student

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Východiska: Mladší dospělost je z vývojového hlediska považována za dynamické období (fázi intenzivního rozvoje), kdy u jedince dochází k přeměně od nezralé ke zralé osobnosti. V případě vysokoškolského studia je jedinec vystaven požadavkům vyplývajících z vývojové fáze, kterou prochází, ale i stresu spojeného s nároky a požadavky studia. Strategie zvládání stresu jsou způsoby zpracování stresu, které nastupují plánovitě - neplánovitě, vědomě - nevědomě při vzniku stresové situace s cílem dosažení redukce stresu. Efektivní copingové strategie (CS) se podílejí na výsledné tělesné i duševní pohodě a přispívají k životní spokojenosti jedince. Důležitý faktor, který může ovlivnit tělesné i duševní zdraví a životní spokojenost vysokoškolských studentů, představuje pohybová aktivita (PA), která je spjata s aktivním životním stylem. Determinující vztah CS a PA byl vyplývajícím předmětem bádání.

Cíle: Prioritou studie je zjistit, zda existuje vztah mezi úrovní PA a preferovanými copingovými strategiemi u jedinců v mladší dospělosti na vybraných fakultách.

Metodika: Ke kategorizaci úrovně PA byl využit standardizovaný dotazník International Physical Activity Questionnaire (krátká verze), ke zjištění preferencí CS standardizovaný Dotazník zvládání stresu (SVF 78). Cílovou skupinu zahrnovalo 511 studentů Univerzity Palackého (UP) v Olomouci s průměrným věkem 22,5 let.

Výsledky: Vyšší výskyt používání pozitivních strategií byl zaznamenán u jedinců s vyšší úrovní PA. U pozitivních strategií bylo naměřeno statisticky významných rozdílů většinou mezi jedinci s vysokou a nízkou úrovní PA, nebo vysokou a žádnou PA. U negativních strategií a klesající PA nebyla prokázána přímo úměrná tendence. Významný rozdíl byl zaznamenán pouze u strategie Rezignace mezi nízkou a střední PA (p = 0,017; d = 0,40).

Závěry: Přímo úměrný vztah mezi úrovní PA a CS existuje, ovšem nebyl vždy prokázán. Z výsledků vyplývá, že by PA mohla být u jedinců potenciálním prostředkem, který k efektivitě a účinnosti zvolené strategie může přispívat, bezpodmínečně spjat s ní ale není.