Anotace:
Cíl práce: Cílem práce je prezentovat naše zkušenosti s chirurgickou léčbou gynekologických pacientek, které se hlásí k církvi Svědků Jehovových. Rovněž jsou diskutovány morální, etické a legislativní otázky, které jsou vázány k této skupině pacientek. Metodika: V období od roku 2007 do 2018 jsme operovali na naší klinice pro různá benigní i maligní gynekologická onemocnění 75 nemocných pacientek hlásících se k církvi Svědků Jehovových. Všechny pacientky byly operovány podle zásad „blood-sparing surgery“. Výsledky: Výsledky jsme vyhodnocovali podle diagnózy, provedeného operačního zákroku, krevní ztráty a výsledku léčby. Nezaznamenali jsme u žádné nemocné excesivní krevní ztrátu, která by ohrozila její život. Operační krevní ztráty se pohybovaly od 10 do 550 ml. Závěr: Svědkové Jehovovi představují rizikovou skupinu nemocných vzhledem k jejich víře, která zakazuje přijetí krve. Pokud je operace u nich jediným nebo nejlepším řešením, je nutné je operovat dle zásad „blood-sparing surgery”, které minimalizují nebezpečí nadměrných krevních ztrát. Tyto zásady by, ale neměly být dodržovány jen u Svědků Jehovových, ale měly by být také aplikovány u všech operovaných pacientek. Pokud dojde při operaci ke krevní ztrátě ohrožující život nemocné, je podání krevní transfuse sice život zachraňujícím postupem, ale obecně platí, že transfuze by měly být využívány uvážlivě, jen při vyjímečných okolnostech. V případě Svědků Jehovových však krevní transfuze nemůže být podána ani v situacích život ohrožujících. I když česká legislativa tento problém řeší, je řada etických a morálních problemů, které musí být brány v úvahu.