Anotace:
Cíl: Vliv protokolu zrychlené zotavení po operaci (ERAS) na pooperační výsledky po urogynekologické operaci zatím zůstává předmětem zkoumání. Tato studie se snažila zhodnotit toto téma srovnáním pacientů, kteří měli konvenční nebo ERAS – řízenou perioperační péči, a to u několika klinických endpointů vč. chůze, délky pobytu v nemocnici (LOS), opětovné hospitalizace a pooperačních komplikací. Materiál a metody: Celkem 121 pacientů podstupujících operaci z důvodu prolapsu pánevního orgánu bylo rozděleno do dvou větví studie – protokol ERAS (skupina E) a konvenční péče (skupina C). Mezi skupinami byly porovnány proměnné zahrnující obnovení chuti k jídlu, vyprazdňování, krvácivé příhody, další komplikace, LOS a opětovné hospitalizaci. Výsledky: Pacienti skupiny C dostávali významně intenzivněji intravenózní tekutinovou léčbu ve srovnání se skupinou E (2 760 ± 656 vs. 1 045 ± 218 ml, p < 0,001). Doba potřebná k prvnímu flatusu, první defekaci, požití pevné stravy a chůzi (p < 0,001) byla také delší u první skupiny pacientů. Při použití protokolu ERAS byla významně snížena délka pobytu v nemocnici (2,5 ± 1,1 vs. 2,0 ± 0,6 dne, p < 0,001). Na druhou stranu se obě skupiny ukázaly jako srovnatelné co se týče pooperačních komplikací, včetně infekcí v místě provedení chirurgického výkonu, kardiovaskulárních komplikací, nespecifických bolestí břicha, subileu, krevních ztrát a míry opětovné hospitalizace. Závěr: V námi zkoumané populaci vedl protokol ERAS k časnému zahájení perorálního příjmu, časnému obnovení funkce střev, časné mobilizaci a dřívějšímu propuštění pacientů bez snížení bezpečnosti po urogynekologické operaci.