Strukturní pojetí sémiotického modelu jako základ porozumění účinkům obrazového znaku

Jaroslav Vančát

Strukturní pojetí sémiotického modelu jako základ porozumění účinkům obrazového znaku

Číslo: 3-4/2020
Periodikum: Výtvarná výchova

Klíčová slova: Sémiotický model, historický vývoj stavby obrazu, magický model, mýtický model, universalistický model, reflexivní lineární model, modernistický model, postmodernistický model, metastrukturní model.

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Při vnímání výtvarné tvorby máme zato, že to, co na obrazech vidíme,

se nám zjevuje samovolně a bezprostředně. Když však rozlišujeme
realistická díla od abstraktních, nebo u některých obrazů hovoříme
také o jejich magických, mýtických, expresivních či symbolických
účincích, nebo se v poslední době též učíme porozumět obsahu obrazů
postmoderny, nejsou tato rozlišení přímým důsledkem vidění, ani
výsledkem pouze psychického postoje. Jsou důsledkem uplatnění
odlišných sémiotických modelů, s nimiž (v nichž) mimovědomě
k obrazům přistupujeme. V mnoha případech navíc sémiotický
model, v němž jejich obsah interpretujeme, ani nemusí být identický
se sémiotickým modelem, v němž byly obrazy vytvořeny. Množství
a rozdílnosti těchto modelů jak při samotné tvorbě děl, tak i při jejich
interpretaci, jsou základním důvodem, proč neexistuje jeden jednotný
způsob vnímání obrazu. V následujícím příspěvku se pokusíme
specifiku těchto sémiotických modelů odhalit a systematizovat je v jejich
vzájemných souvislostech, coby výsledek historického vývoje jejich
vnitřních vztahů.