Intrapankreaticky uložená akcesorní slezina jako raritní solidní léze pankreatu

Ivana Krlínová, Filip Shon, Zuzana Štiková, Václav Maxa, Lukáš Mareš, Ladislav Šabata

Intrapankreaticky uložená akcesorní slezina jako raritní solidní léze pankreatu

Číslo: 6/2018
Periodikum: Gastroenterologie a hepatologie
DOI: 10.14735/amgh2018522

Klíčová slova: diferenciální diagnóza, intrapankreatická akcesorní slezina, nádory slinivky břišní

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Incidence solidních lézí pankreatu (SLP) stoupá v důsledku narůstajícího počtu provedených zobrazovacích vyšetření. Často se jedná o náhodný nález. Zvláštním případem SLP je intrapankreaticky uložená akcesorní slezina (IPAS). Ve dvou kazuistikách prezentujeme benigní raritní nález IPAS. V prvním případě se jedná o 62letého muže s diagnózou časného karcinomu colon ascendens, kdy byla diagnóza IPAS stanovena postoperativně histopatologicky. Ve druhém případě prezentujeme 50letou ženu sledovanou pro cystu ledviny, kdy byla diagnóza IPAS stanovena pomocí zobrazovacích metod, konkrétně tomografické scintigrafie (Technetium-99m SPECT – single-photon emission computed tomography). Vzhledem k tomu, že se jedná o benigní lézi pankreatu, je snahou stanovit diagnózu pomocí zobrazovacích a specifických metod k detekci slezinné tkáně (SPECT značenými erytrocyty, kontrastní ultrasonografie s užitím mikrogranulí a magnetické rezonance rozšířené o SPIO (superparamagnetic iron oxide)). Další možností dovyšetření léze je endosonograficky navigovaná tenkojehlová biopsie. Stanovení diagnózy je však často obtížné. Značná část SLP je potenciálně maligní, a proto je většina případů indikována k chirurgické resekci. Diagnóza IPAS je poté zjištěna až z definitivního resekátu.