Eduard Burget
Zásada sporu Viléma Hejla
Číslo: 1/2016
Periodikum: Marginalia Historica
Klíčová slova: Vilém Hejl – Šimon Lomnický z Budče – Státní bezpečnost – literatura 20. století – Československo – exil
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Příspěvek se zabývá životem a literárním dílem prozaika a novináře Viléma Hejla
(1934–1989). Rok po svém vystěhování z Československa Hejl publikoval v torontském
nakladatelství Sixty-Eight Publishers román Zásada sporu, který situoval do doby
počátku třicetileté války, kdy se krátce po bitvě na Bílé hoře hlavní hrdina, básník
Šimon Lomnický z Budče, ocitá ve zcela bezvýchodné situaci. Jakožto literát, který
po celý život usiloval o ochranu své mravní integrity, je nakonec označen oběma
znesvářenými stranami za kolaboranta a svůj život končí v opovržení všech. Hejl na
pozadí příběhu, ve kterém se mísí i autorova životní zkušenost, tematizoval (s využitím
reálných historických postav) události pražského jara 1968. Ve druhém plánu se pak
příspěvek zabývá životními peripetiemi Viléma Hejla, který se v první polovině sedmdesátých
let 20. století, jako někdejší člen organizace politických vězňů K 231, dostával
do konfrontace s bezpečnostními složkami normalizačního Československa.
Zobrazit více »
(1934–1989). Rok po svém vystěhování z Československa Hejl publikoval v torontském
nakladatelství Sixty-Eight Publishers román Zásada sporu, který situoval do doby
počátku třicetileté války, kdy se krátce po bitvě na Bílé hoře hlavní hrdina, básník
Šimon Lomnický z Budče, ocitá ve zcela bezvýchodné situaci. Jakožto literát, který
po celý život usiloval o ochranu své mravní integrity, je nakonec označen oběma
znesvářenými stranami za kolaboranta a svůj život končí v opovržení všech. Hejl na
pozadí příběhu, ve kterém se mísí i autorova životní zkušenost, tematizoval (s využitím
reálných historických postav) události pražského jara 1968. Ve druhém plánu se pak
příspěvek zabývá životními peripetiemi Viléma Hejla, který se v první polovině sedmdesátých
let 20. století, jako někdejší člen organizace politických vězňů K 231, dostával
do konfrontace s bezpečnostními složkami normalizačního Československa.