Únava za volantem, rizikové časy během dne a dopravní nehodovost

Lucia Tvarožková, Kamila Kaniová, Robert Zůvala, Petra Labodová, Kateřina Bucsuházy

Únava za volantem, rizikové časy během dne a dopravní nehodovost

Číslo: 2/2017
Periodikum: Psychologie a její kontexty

Klíčová slova: únava, křivka výkonnosti, rizikové časy, dopravní nehodovost, hloubková analýza dopravních nehod

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Únava za volantem dle odhadů zapříčiňuje 20 % ze všech dopravních nehod a 25 % z dopravních nehod s vážnými následky (Engleman & Douglas, 2005; Jackson et al., 2011). Rizikovými faktory, které zvyšují pravděpodobnosti únavy za volantem je zejména monotonie jízdy (zvláště po noční směně), nekvalitní nebo nedostatečný spánek, požití alkoholu a některých druhů medikamentů. Významným faktorem, který ovlivňuje změny ve fyzické a psychické výkonnosti během dne je cirkadiánní rytmus. Cílem této studie je proto zjistit, zda míra nehodovosti, resp. rizikové časy během dne z hlediska dopravní nehodovosti souvisejí s křivkou předpokládané hladiny výkonnosti člověka během dne (Kohoutek & Štěpaník, 2000) a porovnat jednotlivé skupiny řidičů ve vztahu k nehodovosti během dne. Data byla sesbírána psychologem prostřednictvím rozhovorů s účastníky dopravních nehod přímo na místě dopravní nehody. Výzkumný vzorek tvořilo 213 řidičů (z toho 149 mužů a 64 žen), kteří způsobili dopravní nehodu v důsledku nepozornosti, a předpokládá se u nich průměrná úroveň bdělosti. Data byla kvantitativně zpracována v statistickém programu SPSS. Pro všechny věkové skupiny se jako nejvíce rizikový pro výskyt nehod v kombinaci s předpokládanou nízkou hladinou výkonnosti člověka ukázal úsek mezi 15.00–16.00 hodin. K nejnižšímu počtu dopravních nehod v kombinaci s vyšší hladinou výkonnosti došlo mezi 10.00–11.00 hodinou. Zvýšenou frekvenci nehodovosti v ranních hodinách může vysvětlovat ranní pokles bdělosti řidičů po probuzení. Závěry této práce částečně podporují výsledky předešlých výzkumů a reliabilitu křivky výkonnosti (Kohoutek & Štěpaník, 2000) ve vztahu k řízení. Dále otevírají nový prostor pro edukaci a zvýšení vnímavosti řidičů k limitům vlastní pozornosti. Tímto eventuálně můžou přispět k snížení dopravní nehodovosti na silnicích, a následně i k plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011-2020 na území České republiky.