Úroveň pohybové aktivity portugalských univerzitních studentů: studenti fakulty sportovních věd a tělesné výchovy jako představitelé aktivního životního stylu

Kateřina Kozáková

Úroveň pohybové aktivity portugalských univerzitních studentů: studenti fakulty sportovních věd a tělesné výchovy jako představitelé aktivního životního stylu

Číslo: 1/2021
Periodikum: Tělesná kultura
DOI: 10.5507/tk.2022.001

Klíčová slova: životní styl, univerzitní studenti, IPAQ, doporučení PA

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Východiska: Nedostatek pohybové aktivity (PA) je celosvětovým problémem. Pravidelná PA je hlavním determinantem aktivního životního stylu a navzdory potvrzeným zdravotním benefitům, které přináší je naše populace nedostatečně aktivní. Univerzitní studenti jsou z hlediska volby životního stylu považováni za rizikovou skupinu. Přechod na univerzitu v období mladší dospělosti je obvykle spojen s úbytkem PA. Zároveň však existuje předpoklad, že studenti sportovních věd a tělesné výchovy jsou v porovnání s běžnou populací aktivní a dosahují doporučeného množství PA.

Cíle: Cílem studie bylo zjistit, zda jsou studenti dostatečně aktivní v porovnání s mezinárodními doporučeními PA.

Metodika: Výzkumný soubor se skládal ze 125 studentů (81 mužů a 44 žen), konkrétně studentů bakalářského studia Univerzity v Coimbře, Fakulty sportovních věd a tělesné výchovy, ve věku odpovídajícímu kategorii mladých dospělých. K výzkumu byl využit mezinárodní dotazník PA - IPAQ, dlouhá verze, v angličtině a v portugalštině. Data byla sbírána elektronicky pomocí aplikace Google Forms a analyzována v programech Microsoft Excel 2007 a IBM SPSS Statistics 20. Byla využita deskriptivní statistika.

Výsledky: Bylo zjištěno, že 69,6 % studentů má velmi aktivní životní styl, 28 % aktivní životní styl a 6,8 % neaktivní životní styl. Celkem 122 (97,6 %) respondentů je dostatečně aktivních vzhledem k mezinárodním doporučením PA. Studenti muži byli shledáni aktivnějšími než ženy a kladněji hodnotili svůj zdravotní stav. Rozdíly mezi jednotlivými ročníky bakalářského studia byly nevýznamné. Nejméně aktivní byli studenti druhého ročníku. Statistická významnost byla nalezena mezi skórem celkové PA a věkem výzkumného souboru (p = 0,002). Vztah mezi celkovým počtem minut strávených sezením za týden a BMI studentů byl vyhodnocen jako statisticky nevýznamný (p = 0,632).

Závěry: Studenti sportovních věd a tělesné výchovy můžou být považováni za aktivní část naší populace a představitele aktivního životního stylu.