Fenomén neoprávněného uvolnění z tělesné výchovy v základním a středním školství

Ondřej Ješina

Fenomén neoprávněného uvolnění z tělesné výchovy v základním a středním školství

Číslo: 1/2017
Periodikum: Tělesná kultura
DOI: 10.5507/tk.2015.016

Klíčová slova: aplikované pohybové aktivity, školská legislativa, zdraví, životní styl, kvalita života, zdravotní postižení, zdravotní znevýhodnění

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Východiska: Navzdory existenci mezinárodních smluv a strategických dokumentů, ale i zkušenostem ze zahraničí, je bezdůvodné uvolnění ze školní tělesné výchovy u nás realitou a často využívanou praxí. Na jedné straně se žáci se zdravotním postižením (či jinými speciálními vzdělávacími potřebami), kteří navštěvují školy pro ně primárně určené, účastní všech povinných předmětů včetně tělesné výchovy, na druhé straně pak na běžných školách žáci s daleko menšími zdravotními problémy neabsolvují tělesnou výchovu s odkazem na zdravotní komplikace, které by jim tato účast potenciálně způsobila.

Cíl: Cílem příspěvku je upozornit na některé negativní dopady při uplatňování norem a standardů ve vztahu k uvolňování žáků ze školní tělesné výchovy na základních a středních školách.

Metodika: Hlavní metodou je analýza relevantních zdrojů, zejména pak legislativních norem.

Výsledky: Předkládaný příspěvek si dovoluje diskutovat nad některými pasážemi zákona č. 561/2004 Sb. týkajícími se dané problematiky. Upozorňuje na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví České republiky (MZ ČR) č. 391/2013 Sb., která si klade za cíl působit preventivně na ochranu zdraví nejen dětí, ale i dospělých, v kontextu výkonnostního sportu, ale i volnočasových aktivit a školní tělesné výchovy. Z tohoto důvodu tato vyhláška zavádí systém lékařských prohlídek a omezuje, nebo zamezuje, přístup k pohybovým aktivitám u vybraných skupin osob.

Závěry: Negativně hodnotíme zejména skutečnost, že legislativní normy deklarují možnost uvolnění ze školní tělesné výchovy bez nabídky alternativy. V praxi jsme pak svědky uplatňování příslušných zákonů a vyhlášek, které bohužel podporuje vytváření bariér v přístupu značné skupiny žáků k pohybovým aktivitám, zejména pak žáků se zdravotním postižením a znevýhodněním.