Optiky posuzování v agendě sociálně-právní ochrany dětí

Kateřina Glumbíková, Soňa Vávrová, Dana Nedělníková

Optiky posuzování v agendě sociálně-právní ochrany dětí

Číslo: 6/2018
Periodikum: Sociální práce

Klíčová slova: sociálně-právní ochrana dětí, posuzování, nomotetické pojetí, idiografické pojetí

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: CÍLE: Popsat dvě v rámci výzkumu odkryté optiky v agendě sociálně-právní ochrany dětí:

(1) idiografickou a (2) nomotetickou, a následně objasnit jejich implikaci v praxi. TEORETICKÁ
VÝCHODISKA: Posuzování a rozhodování sociálních pracovníků probíhá v několika rovinách:
personální; interpersonální; kontextuální a kritické. Idiografická optika zdůrazňuje jedinečnost
a individuální přístup. Oproti tomu nomotetická optika nazírá na ohrožené dítě skrze určité
unifikované posuzování, které vychází z objektivizace případu. Upřednostňování prvků té které
optiky ovlivňuje intervence i proces posuzování. Nomotetický přístup přitom může omezovat
autonomii a subjektivní rozhodování klientů. METODY: V rámci kvalitativní výzkumné
strategie byla primárně analyzována a interpretována data získaná z 9 facilitovaných workshopů
se sociálními pracovníky sociálně-právní ochrany. VÝSLEDKY: Idiografická optika umožňuje
sociálním pracovníkům vyrovnávat se s narůstající komplexností řešených situací. Nomotetická pak vymezuje pole jejich působnosti dané legislativním rámcem. IMPLIKACE PRO PRAXI:
Za důležité považujeme vyvážené uplatňování obou optik s akcentem na participativní způsoby
rozhodování zasazené do legislativního rámce.