Výzkum uživatelských potřeb v Moravské zemské knihovně

Iva Zadražilová, Martin Krčál, Kristýna Juránková, Veronika Kašpárková, Zuzana Komůrková, Jitka Matušková, Michal Škop

Výzkum uživatelských potřeb v Moravské zemské knihovně

Číslo: 2/2023
Periodikum: ProInflow
DOI: 10.5817/ProIn2023-34999

Klíčová slova: výzkum uživatelských potřeb; informační potřeby; knihovny; ohniskové skupiny

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Účel – Předkládaná výzkumná studie prezentuje výsledky zjišťování informačních potřeb uživatelů Moravské zemské knihovny. Realizace uživatelských výzkumů je pro knihovnu potřebná zejména kvůli získání aktuálních informací o uživatelských preferencích a postojích. Cílem této studie bylo zjistit, jak stávající uživatelé MZK vnímají nabídku služeb, jak je využívají a jaké služby by uvítali. Výsledky budou využity při nastavení propagace a zlepšování kvality služeb.

Design / metodologie / přístup – Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní metoda výzkumu v podobě focus group (ohniskové skupiny). Celkem proběhly tři tyto ohniskové skupiny s uživateli MZK. Do nich byli vybráni zástupci tří početných uživatelských skupin (studenti, pracující a senioři). Výsledky byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a tematické analýzy.

Výsledky – Výzkum ukázal, že uživatelé navštěvují MZK především kvůli široké nabídce odborných zdrojů, která není jinde ve městě dostupná. Preferují klidné a tiché prostory, zároveň chtějí mít i prostor pro vzájemné setkávání. Velmi pozitivně je vnímána budova knihovny a interiér. Kritizována byla kavárna, nedostatečná nabídka jídla a nápojů v knihovně a také omezený prostor pro konzumaci jídla a pití. Ohledně využití zdrojů se ukázalo, že uživatelé neznají všechny elektronické informační zdroje, které MZK nabízí. Sporným bodem je i vstup do budovy pouze pro registrované uživatele. Akce knihovny nejsou pro návštěvu knihovny tím hlavním důvodem.

Originalita / hodnota – Výzkumy uživatelských potřeb nejsou realizovány tak často a pokud ano, knihovny většinou rozesílají dotazníky, ze kterých získávají data kvantitativního charakteru. Výzkum realizovaný prostřednictvím focus group je v našich podmínkách ojedinělý, přitom je pomocí této metody možné získat hlubší porozumění a informace, které by jinak zůstaly skryty. Tento výzkum může být tedy inspirací i pro další knihovny.