Static stretching - functions and effects

Jaroslav Krištofič

Static stretching - functions and effects

Číslo: 2/2017
Periodikum: Tělesná kultura
DOI: 10.5507/tk.2017.002

Klíčová slova: statický strečink, dynamický strečink, svalová tuhost, svalový výkon, static stretching, dynamic stretching, muscle stiffness, muscle performance

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Východiska: Z historického pohledu byly pozitivní účinky statického strečinku někdy až nekriticky nadhodnocovány, což se projevovalo mimo jiné i ve struktuře rozcvičení před výkonem. Současný pohled je vůči aplikaci statického strečinku a jeho vlivu na pohybový systém kritičtější s důsledkem redukce jeho zařazování především v úvodní části tréninkové jednotky. Studie a výzkumné projekty k tomuto tématu se však ve svých závěrech mnohdy rozcházejí a nejasnosti v teoretické rovině mohou být podkladem nesystémových přístupů v praktických aplikacích.

Cíl: Cílem studie je porovnat názory odborníků na funkci statického strečinku a popsat jeho účinky na pohybový systém.

Metodika: Zdrojem informací pro tuto studii je literární rešerše především ze zahraničních příspěvků k tématu funkce strečinku a jeho vlivu na pohybový systém. Vzhledem k šíři problematiky byla vymezena a zpracována nejvíce diskutovaná dílčí témata. Názorová nejednotnost odborníků na funkci statického strečinku se týká především otázky jeho zařazování do celkového rozcvičení, funkce statického strečinku z hlediska prevence zranění a jeho vlivu na svalový výkon. Preference statické, nebo dynamické formy strečinku ve vztahu ke specifickým účelům prolíná všemi dílčími tématy.

Závěry: Odborná veřejnost je jednotná v názoru na pozitivní účinek statického strečinku na konci tréninkové jednotky, ne však v názoru na jeho funkci v rámci rozcvičení před výkonem. Jeho funkce z hlediska prevence proti zranění není prokázána, ale ani vyvrácena. Stále více odborníků se přiklání k názoru, že tuto funkci plní především zahřívací část rozcvičení. Odborná veřejnost připouští negativní vliv statického strečinku aplikovaného před rychlostně silovým výkonem, ale současně nenalézá dostatek důkazů pro jeho plošné vyřazení z rozcvičení. Zařazení statického strečinku do rozcvičení a způsob jeho provádění se odvíjí od charakteru zátěže a pro některé sporty zůstává nedílnou součástí tohoto procesu. Současným trendem je přechod k aktivním formám rozcvičení.