Anotace:
Extranodální lymfom z marginální zóny slizniční lymfoidní tkáně (MALT lymfom) se řadí mezi primární extranodální non-Hodgkinovy lymfomy s nízkým stupněm malignity, nicméně s rizikem generalizace. B lymfomy bývají někdy asociovány s dalšími chorobnými stavy (například infekce Helicobacter pylori, Campylobacter jejuni či idiopatické střevní záněty). Klinicky se mohou prezentovat různorodě od dyspeptických potíží s malabsorpcí a hubnutím až po ileózní stav či masivní krvácení do trávicího traktu. Diagnostika se opírá o klinický stav, laboratorní výsledky a výsledky zobrazovacích metod, endoskopie má zásadní význam při vizualizaci nádorové masy a odběru bioptovaného materiálu pro stanovení definitivní histopatologické diagnózy. Léčba MALT lymfomů spadá do rukou onkologa, zahrnuje chemoterapii a/nebo radioterapii, v ojedinělých případech je indikován též resekční výkon. V předložené kazuistice prezentujeme starší pacientku, která byla do našeho IBD centra odeslána pro nespecifické bolesti břicha a pozitivní test na okultní krvácení. Při CT vyšetření před endoskopií byla popsána infiltrace oblasti lienální flexury blíže nespecifikovanou masou, následně provedená koloskopie prokázala pouze intaktní sliznici tračníku, včetně terminálního ilea. Teprve při druhém čtení CT scanu byla zpřesněna lokalizace infiltrátu na oblast proximálního jejuna a jeho mezenteria, následující gastroskopické vyšetření odhalilo stenozující exulcerovaný tumor v proximálním jejunu, nepropustný ani pro pediatrický koloskop. Histologické vyšetření bioptované tkáně potvrdilo diagnózu MALT lymfomu. Při kontrolním gastroskopickém vyšetření po ukončené onkologické léčbě (chemoterapie v kombinaci s radioterapií) byla nadále přítomna endoskopicky neprůchozí stenóza proximálního jejuna. Klinicky u pacientky doházelo k hubnutí, které bylo do jisté míry způsobeno intermitentní poruchou pasáže při pozření tuhého sousta, proto byl perorální příjem obohacen o vysokokalorický sipping. Další kontrolní CT břicha vykazovalo regresi infiltrátu, ale přetrvávala stenóza proximálního jejuna v délce asi 7 cm. Dle přání pacientky nebyla provedena chirurgická resekce stenotického úseku střeva, ale přistoupili jsme k endoskopické dilataci stenotického úseku jejuna balonkem. Po prvních dvou dilatacích postižené oblasti došlo u pacientky k přechodnému zlepšení tolerance tuhé stravy. Pro restenózu byla provedena třetí endoskopická dilatace s rozvojem komplikací, které zahrnovaly krátkodobou oběhovou nestabilitu s bolestmi břicha a nakonec vyústily v neodkladné chirurgické řešení.