Morfologické versus fonologické uvědomění ve vztahu k čtení v českém jazykovém prostředí

Zuzana Bílková, Helena Havlisová, Olga Malinovská, Jiří Jošt

Morfologické versus fonologické uvědomění ve vztahu k čtení v českém jazykovém prostředí

Číslo: 2/2020
Periodikum: Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání

Klíčová slova: fonologické uvědomění, morfologické uvědomění, čtení, ne/transparentní ortografie

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Cílem této studie je upozornit na specifi cký přínos morfologického uvědomění pro

čtení. Morfologické uvědomění je srovnáváno s fonologickým, kterému bylo dosud věnováno
více pozornosti v oblasti čtenářského výzkumu. K srovnávání byla vybrána dvě rozdílná jazyková prostředí, české a anglické. O mimořádném vlivu fonologického uvědomění na čtení se
dnes nepochybuje. Morfologické uvědomění vstoupilo na scénu později, zhruba před dvěma
dekádami. Byl objeven jeho přínos nejen pro porozumění, ale i pro rychlost a přesnost čtení
a také dekódování pseudoslov, v kterých čtenáři identifi kují morfémické jednotky. Vzájemné
pronikání obou uvědomění a facilitační účinek tohoto průniku na čtení vyjadřuje termín morfofonologie. Poznatky o morfologickém uvědomění vedou ke snaze cíleně trénovat morfologické
uvědomění a tím facilitovat čtenářský výkon. V závěru je připojeno sdělení o původní české
studii srovnávající vklad obou uvědomění pro čtení u dětí 3. až 6. ročníku ZŠ. Její autoři pomocí
regresní analýzy zjistili, že (a) morfologické uvědomění má přinejmenším srovnatelný, a dokonce
mocnější vliv na dekódování ve srovnání s vlivem fonologického uvědomění; (b) v čtenářském
porozumění, které je studováno na explicitní úrovni, převažuje vliv fonologického uvědomění
nad morfologickým uvědoměním. O nálezech je diskutováno.