Clinical characteristics of newly dia gnosed Parkinson’s disease patients included in the longitudinal BIO-PD study

Petr Dušek, Ondřej Bezdíček, Hana Brožová, Irene Dal Antonia, Simona Dostálová, Petra Havránková, Jiří Klempíř, Josef Mana, Jana Mašková, Jan Nepožitek, Jan Roth, Pavla Peřinová, Filip Růžička, Tereza Serranová, Jiří Trnka, Olga Ulmanová, David Zogala, Robert Jech, Karel Šonka, Evžen Růžička

Clinical characteristics of newly dia gnosed Parkinson’s disease patients included in the longitudinal BIO-PD study

Číslo: 6/2020
Periodikum: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
DOI: 10.48095/cccsnn2020633

Klíčová slova: Parkinsonova choroba – kohortové studie – longitudinální studie – biomarkery – non-motorické symptomy – neurozobrazování – fenotyp

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Cíl: Cílem této studie bylo popsat protokol longitudinální observační studie „Biomarkery Parkinsonovy choroby“ (BIO-PD) a klinické charakteristiky nově diagnostikovaných pacientů s Parkinsonovou chorobou (Parkinson’s disease; PD), kteří byli doposud zařazeni do studie BIO-PD.

Soubor a metodika: Do studie byli zařazeni dosud neléčení pacienti s PD diagnostikovaní podle klinických diagnostických kritérií Movement Disorders Society, kteří měli abnormální nález transportéru dopaminu na SPECT a skupina zdravých kontrol. Vstupní vyšetření zahrnovalo MR mozku, strukturovaný rozhovor, škálu hodnocení tíže PD (Movement Disorders Society-Unified PD Rating Scale; MDS-UPDRS), video-polysomnografii, transkraniální sonografii, testování čichu a barevné zrakové citlivosti, baterii neurofyziologických testů, podrobné kognitivní testování, komplexní sadu dotazníků a odběr biologických vzorků.

Výsledky: Do července 2020 bylo do studie zahrnuto 95 pacientů s PD (37 žen, průměrný věk 61,0 [SD = 12,4] let, s průměrnou dobou trvání symptomů 1,9 [1,7] let) a 57 zdravých kontrol (15 žen, průměrný věk 62,2 [9,4] let). Ve srovnání s kontrolami byli pacienti s PD častěji nekuřáci (p = 0,02), měli anamnézu úzkostné nebo depresivní poruchy (p = 0,02) a zácpu (p = 0,002). Pacienti s PD měli dále horší skóre v testu barevné zrakové citlivosti (p = 0,002), motorické škále MDS-UPDRS, Beckově stupnici pro posuzování závažnosti deprese (BDI-II), dotazníku měření úzkostnosti (State-Trait Anxiety Inventory X1/X2), dotazníku k hodnocení přítomnosti a závažnosti příznaků autonomních dysfunkcí u PD (SCOPA-AUT), čichovém testu (University of Pennsylvania Smell Identification Test,) a častější hyperechogenitu substancia nigra na transkraniální sonografii (p < 0,001 pro všechny testy). Četnost symptomů a abnormálních nálezů u pacientů s PD byla následující: hyposmie 82,4 %, hyperechogenita substancia nigra 75,4 %, anamnéza úzkostné nebo depresivní poruchy 29,5 %, zácpa 22,1 % a poruchy chování v REM (rapid eye movement) spánku 22 %.

Závěr: Základní charakteristiky pacientů zařazených do studie BIO-PD jsou srovnatelné s ostatními kohortami nově diagnostikovaných pacientů s PD, což naznačuje, že se jedná o reprezentativní vzorek pacientů s PD. Hyposmie je nejčastější non-motorickou abnormalitou u nově diagnostikovaných pacientů s PD a je tedy vhodným diagnostickým markerem v časné fázi PD.