Benefity a úskalia karotických stentov s dvojvrstvovým dizajnom – systematické review

J. Sýkora, K. Zeleňák, M. Vorčák, M. Števík, V. Nosáľ, E. Kurča, G. Broocks, L. Meyer, J. Fiehler

Benefity a úskalia karotických stentov s dvojvrstvovým dizajnom – systematické review

Číslo: 3/2023
Periodikum: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
DOI: 10.48095/cccsnn2023171

Klíčová slova: dvojvrstvový stent – karotický stenting – stenóza karotickej tepny

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Cieľ: Karotický stenting je považovaný za dôležitú minimálne invazívnu metódu liečby stenózy karotických tepien. Použitie stentov prvej generácie bolo v porovnaní s karotickou endarterektómiou spojené s vyššou mierou neurologických komplikácií. S cieľom minimalizácie prolapsu aterosklerotického plátu a následnej embolizácie bola vyvinutá druhá generácia stentov pokrytých mikrosieťkou. Cieľom tohto systematického review je popísať hlavné výhody a prípadné limitácie použitia karotických stentov s dvojvrstvovým dizajnom. Metódy: Články boli vybrané v súlade s odporučením PRISMA. Vyhľadávaním v databázach Scopus, PubMed a Web of Science bolo k analýze vybraných 247 publikácií. Odstránených bolo 128 duplikátov a 81 publikácií na základe vylučovacích kritérií. Preštudovaním zoznamu referencií ostávajúcich 38 článkov bolo dohľadaných ďalších šesť relevantných zdrojov. Do review bolo zahrnutých celkom 44 publikácií. Výsledky: Štúdie ukazujú, že použitie dvojvrstvových stentov redukuje výskyt periprocedurálnej cerebrálnej embolizácie, 30-dňový aj 12-mesačný výskyt ipsilaterálnej cievnej mozgovej príhody u asymptomatických aj symptomatických pacientov. Stenty druhej generácie však vykazujú zásadné rozdiely v konštrukcii stentu a tiež v ich klinických výsledkoch. Záver: Technológia dvojvrstvových stentov môže zlepšiť krátkodobé aj dlhodobé výsledky karotického stentingu. Aj keď chýbajú randomizované štúdie porovnávajúce stenty druhej generácie s chirurgickou liečbou, už v súčasnosti publikované výsledky môžu významne ovplyvniť rozhodovanie v primárnej a sekundárnej prevencii mozgovej príhody