Eva Rybárová
Srovnání porozumění obrázkovému příběhu u dětí předškolního věku ve třídě heterogenní a homogenní
Číslo: 1/2019
Periodikum: Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání
Klíčová slova: porozumění obrázku, heterogenní třída, vliv rodiny, čtenářská pregramotnost, vliv vrstevníků
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Předkládaná pilotní studie se zabývá srovnáním úrovně porozumění obrázkovému
příběhu u předškolních dětí ve skupině věkově homogenní a heterogenní. V první části vymezuje problematiku porozumění příběhu v souvislosti s vývojem myšlení a řeči. Na základě
poznatků o způsobech podpory rozvoje porozumění u dětí nastiňuje otázku vlivu skupiny
vrstevníků na míru porozumění. Cílem pilotní studie bylo zjistit, jak se tato úroveň liší ve třídě
věkově homogenní a heterogenní, případně v čem. Studie porovnávala výsledky dětí ve věku
4–5 let v jedné mateřské škole krajského města, v nichž učitelé používali stejné metody rozvoje
porozumění, přičemž tyto děti docházely do mateřské školy prvním rokem, byly srovnatelného
socio-ekonomického zázemí, část dětí docházela do třídy s heterogenním složením, část do třídy
homogenní. Byl použit test porozumění obrázku, kdy byla sledována dovednost samostatného
vyprávění, vnímání dějové posloupnosti, kauzality vztahů, slovní zásoba a směr čtení obrázku.
Zároveň byl zjišťován přístup rodiny ke čtenářství, čtenářské chování dítěte, vzdělání rodičů,
přítomnost sourozenců v rodině, a to pomocí dotazníkového šetření. Výsledky neprokázaly
přímou souvislost složení třídy na úroveň rozvoje porozumění, nicméně ukázaly, že děti ze třídy
heterogenní dosahovaly výrazně lepších výsledků v oblasti slovní zásoby, dovednosti vyprávět
a pochopení hlavní myšlenky, zatímco dovednost číst z obrázku, vnímání kauzality a směr čtení
byly na podobné úrovni. Z dotazníkového šetření nicméně vyplynulo, že čtenářské chování
rodin, vzdělání rodičů a pořadí narození dítěte v rodině jsou u obou skupin takřka shodné,
tudíž rozdíl ve výsledku dětí není možné přičíst přístupu rodiny k rozvoji čtenářství. Ačkoli byl
výzkum realizován na malém vzorku populace a jeho výsledky není možné generalizovat, nabízí
podněty k dalšímu výzkumu zaměřenému na hlubší zkoumání vlivu složení třídy na vzdělávací
výsledky dětí, stejně jako na práci učitelů a jejich přístup k rozvoji porozumění textu. Zdá se, že
faktor přítomnosti pozitivních vzorů čtenářství v rámci třídy může napomáhat rozvoji dětského
myšlení a slovní zásoby.
Zobrazit více »
příběhu u předškolních dětí ve skupině věkově homogenní a heterogenní. V první části vymezuje problematiku porozumění příběhu v souvislosti s vývojem myšlení a řeči. Na základě
poznatků o způsobech podpory rozvoje porozumění u dětí nastiňuje otázku vlivu skupiny
vrstevníků na míru porozumění. Cílem pilotní studie bylo zjistit, jak se tato úroveň liší ve třídě
věkově homogenní a heterogenní, případně v čem. Studie porovnávala výsledky dětí ve věku
4–5 let v jedné mateřské škole krajského města, v nichž učitelé používali stejné metody rozvoje
porozumění, přičemž tyto děti docházely do mateřské školy prvním rokem, byly srovnatelného
socio-ekonomického zázemí, část dětí docházela do třídy s heterogenním složením, část do třídy
homogenní. Byl použit test porozumění obrázku, kdy byla sledována dovednost samostatného
vyprávění, vnímání dějové posloupnosti, kauzality vztahů, slovní zásoba a směr čtení obrázku.
Zároveň byl zjišťován přístup rodiny ke čtenářství, čtenářské chování dítěte, vzdělání rodičů,
přítomnost sourozenců v rodině, a to pomocí dotazníkového šetření. Výsledky neprokázaly
přímou souvislost složení třídy na úroveň rozvoje porozumění, nicméně ukázaly, že děti ze třídy
heterogenní dosahovaly výrazně lepších výsledků v oblasti slovní zásoby, dovednosti vyprávět
a pochopení hlavní myšlenky, zatímco dovednost číst z obrázku, vnímání kauzality a směr čtení
byly na podobné úrovni. Z dotazníkového šetření nicméně vyplynulo, že čtenářské chování
rodin, vzdělání rodičů a pořadí narození dítěte v rodině jsou u obou skupin takřka shodné,
tudíž rozdíl ve výsledku dětí není možné přičíst přístupu rodiny k rozvoji čtenářství. Ačkoli byl
výzkum realizován na malém vzorku populace a jeho výsledky není možné generalizovat, nabízí
podněty k dalšímu výzkumu zaměřenému na hlubší zkoumání vlivu složení třídy na vzdělávací
výsledky dětí, stejně jako na práci učitelů a jejich přístup k rozvoji porozumění textu. Zdá se, že
faktor přítomnosti pozitivních vzorů čtenářství v rámci třídy může napomáhat rozvoji dětského
myšlení a slovní zásoby.