Hana Janošková, Lenka Jílková
Možnosti působení faktorů školního prostředí na držení těla žáků
Číslo: 2/2021
Periodikum: Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání
Klíčová slova: Držení těla, vadné držení těla, stabilita postury, hmotnost školní aktovky, pohybový režim ve škole, nevhodné sezení, nevhodná velikost nábytku
Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.
Anotace:
Cílem sdělení je posoudit vybrané faktory školního prostředí, které mohou mít negativní
vliv na držení těla žáků a vznik svalových dysbalancí.
K posouzení školního prostředí byla použita metaanalýza dílčích výsledků získaných pozorováním
a měřením ve třídách 1. až 5. ročníku základních škol. Výzkumný soubor tvoří 531 žáků.
U těchto žáků byla posuzována hmotnost aktovek, velikost školních lavic a židlí, způsob sezení
při běžných učebních činnostech, způsob sezení při psaní a množství pohybu v průběhu výuky
(tzv. učení v pohybu). Součástí výzkumu bylo posouzení aktuálního stavu stability postury
jednotlivých žáků pomocí Matthiasova testu.
Výsledky potvrdily převažující nevhodnost všech sledovaných faktorů školního prostředí. Tato
skutečnost může přispívat k převažujícímu negativnímu stavu posturální slabosti, která je patrná
u 60,6 % žáků výzkumného souboru. Nižší úroveň stability postury přitom vykazuje 29,9 %
sledovaných žáků, nízkou úroveň 28,3 % žáků a velmi nízkou úroveň 2,4 % žáků výzkumného
souboru. Jmenovaným faktorům školního prostředí je nutné věnovat odpovídající pozornost.
Řadu negativních vlivů na držení těla a na vznik svalových dysbalancí u žáků mohou zmírnit
nebo odstranit učitelé ve spolupráci s vedením školy a rodiči žáků.
Zobrazit více »
vliv na držení těla žáků a vznik svalových dysbalancí.
K posouzení školního prostředí byla použita metaanalýza dílčích výsledků získaných pozorováním
a měřením ve třídách 1. až 5. ročníku základních škol. Výzkumný soubor tvoří 531 žáků.
U těchto žáků byla posuzována hmotnost aktovek, velikost školních lavic a židlí, způsob sezení
při běžných učebních činnostech, způsob sezení při psaní a množství pohybu v průběhu výuky
(tzv. učení v pohybu). Součástí výzkumu bylo posouzení aktuálního stavu stability postury
jednotlivých žáků pomocí Matthiasova testu.
Výsledky potvrdily převažující nevhodnost všech sledovaných faktorů školního prostředí. Tato
skutečnost může přispívat k převažujícímu negativnímu stavu posturální slabosti, která je patrná
u 60,6 % žáků výzkumného souboru. Nižší úroveň stability postury přitom vykazuje 29,9 %
sledovaných žáků, nízkou úroveň 28,3 % žáků a velmi nízkou úroveň 2,4 % žáků výzkumného
souboru. Jmenovaným faktorům školního prostředí je nutné věnovat odpovídající pozornost.
Řadu negativních vlivů na držení těla a na vznik svalových dysbalancí u žáků mohou zmírnit
nebo odstranit učitelé ve spolupráci s vedením školy a rodiči žáků.