Pohybová gramotnost – minulost a současnost

(např. vzestup obezity a sní spojených komplikací, vertebrogenní obtíže, aj.) i práceschopnosti
populace. Jednou z příčin je nedostatečná úroveň pohybových dovedností. Koncept pohybové
gramotnosti (PG) je po počáteční nedůvěře akceptován v řadě zemí, o čemž svědčí vzestup
počtu publikací z jedné v roce 1998 a více než 50 v roce 2020. Koncept PG by měl mít stejnou
vzdělávací hodnotu jako ostatní edukační gramotnosti. Navzdory vysoce variabilním defi nicím
PG existuje většinová shoda na defi nici Whiteheadové, která ji defi nuje jako holistický, vícerozměrný
konstrukt, ve kterém má pohybově gramotný člověk motivaci, sebevědomí, pohybovou
kompetenci, znalosti a porozumění k tomu, aby si cenil a převzal odpovědnost za udržování účelných
pohybových aktivit po celý život. Obecně se pak PG považuje za schopnost a odhodlání člověka
k pohybově aktivnímu životnímu stylu. Spolu se zvyšujícím se zájmem o koncept PG probíhá
současně i diskuse s cílem odstranit některé nejednoznačnosti spojené s jeho defi nicí. I když se
zdá, že koncept PG je vhodný pro období školní docházky, opak je pravdou, PG je třeba kultivovat
v celém životním cyklu. Oproti minulosti, kdy základním cílem konceptu PG bylo jeho obhájení
a zavedení do edukačního prostředí spolu se zvýšením pohybových kompetencí, současné cíle
PG jsou jednoznačně orientovány na využití tohoto konceptu ke zkvalitnění životního stylu
a následně i ke zlepšení zdravotního stavu.