Psaný projev žáků pátých ročníků

Michaela Karasová, Anna Kucharská

Psaný projev žáků pátých ročníků

Číslo: 1/2018
Periodikum: Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání

Klíčová slova: psaní, psaný projev, porucha psaného projevu, diagnostika psaného projevu, writing, written expression, disorder of written expression, diagnosis of written expression

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: V předloženém příspěvku se zabýváme problematikou psaného projevu („written

expression“) u žáků pátých ročníků. Těžištěm sdělení je zprostředkování výsledků výzkumného
projektu, v rámci něhož došlo k vytvoření diagnostické zkoušky, která byla zadávána žákům
5. ročníků ZŠ a která sledovala písemnou produkci dětí. Při její konstrukci jsme se inspirovali
některými zahraničními nástroji a jedním nástrojem z České republiky, který je užíván u studentů
vysokých škol (Cimlerová, et al., 2014). Naším dalším cílem bylo ověřit vypovídající hodnotu
navrženého testu psaného projevu u žáků pátých ročníku a výkon žáků porovnat z hlediska pohlaví,
užívaného vzoru písma (vázaný projev, Comenia Script) a přítomnosti specifi ckých obtíží.
Sběr dat probíhal skupinovou administrací. Výzkumné studie psaného projevu se zúčastnilo
celkem šest základních škol. Získali jsme data celkem od 125 žáků pátých ročníků. Do vzorku,
u kterého jsme provedli statistické vyhodnocení dat, jsme zařadili na základě náhodného výběru
48 žáků bez specifi ckých obtíží a všech 8 žáků se specifi ckými obtížemi.
V testu psaného projevu byl z hlediska pohlaví prokázán statisticky významný rozdíl ve
výsledcích subtestu Počet slov, Počet vět, Počet souvětí, Kompozice textu, Obsah textu a v celkovém
skóru. Dívky v těchto kategoriích skórovaly statisticky významně lépe než chlapci. Mezi
skupinami rozdělenými z hlediska vzoru písma se statisticky významné rozdíly neprokázaly
v žádném subtestu ani v celkovém skóru. Mezi skupinou žáků s SpO a skupinou žáků bez SpO
se prokázaly statisticky významné rozdíly jen v subtestu Počet souvětí. V žádném jiném subtestu
ani v celkovém skóru se mezi těmito skupinami rozdíly neprokázaly.
Reliabilita testu je 0,752 (Cronbachovo alfa), byly prokázány korelační vztahy mezi vytvořenými
hodnotícími kritérii, s výjimkou vztahů mezi Pravopisem a tvaroslovím, Obsahem textu
a Parafrázemi vět.
Dosažené výsledky budou využity pro konstrukci defi nitivního nástroje pro hodnocení
psaného projevu.