Anotace:
Cíl: Cerebrální ischemie je spojena s infiltrací zánětlivých buněk do ischemické oblasti. Buněčné adhezní molekuly zprostředkovávají shromažďování leukocytů v místě infarktu. Cílem studie bylo prozkoumat spojitost mezi buněčnými adhezními molekulami a akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou, neurologickým postižením, cerebrální ischemií a klinickými výsledky u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 153 pacientů rozdělených do dvou skupin: pacienti s akutní ischemickou cévní mozkovou příhodou a pacienti s rizikovými faktory, kteří cévní mozkovou příhodu neměli. Byly odebrány vzorky krve s cílem analyzovat hladinu intercelulární adhezní molekuly 1 (intercellular adhesion molecule 1; ICAM-1) a vaskulární buněčné adhezní molekuly 1 (vascular cell adhesion molecule 1; VCAM-1) v séru. Ke stanovení neurologické disability u pacientů s cévní mozkovou příhodou byla použita škála National Institutes of Health Stroke Scale. Během prvních 24 hodin po nástupu cévní mozkové příhody byla provedena CT mozku a byly zaznamenány důkazy časných ischemických lézí. Případy cévní mozkové příhody byly rozděleny do podskupin podle klasifikace Trial of Org 10172 in Acute Stroke Treatment (TOAST). Výsledky: U pacientů s cévní mozkovou příhodou byla zaznamenána významně vyšší hladina VCAM-1. Mezi podtypy cévní mozkové příhody a hladinou VCAM-1 nebyla žádná souvislost. Na základě hladiny VCAM-1 jsme byli schopni predikovat stupeň neurologického deficitu s 28,6% přesností. Zjistili jsme významný vztah mezi hladinou VCAM-1 a výskytem ischemických lézí. U pacientů s hladinou VCAM-1 > 740 ng/ml bylo 3,45x vyšší riziko ischemických lézí na CT. U hladiny VCAM-1 nebyla mezi dobou testování séra a klinickým výsledkem prokázána žádná souvislost. Závěr: Naše zjištění svědčí o tom, že v případě akutní cévní mozkové příhody by VCAM-1 mohla sloužit jako biomarker. Hladinu ICAM-1 v séru nelze jako biomarker pro diagnózu a prognózu ischemické cévní mozkové příhody použít.