Determinanty vzniku dekubitů – analýzy z nemocničního informačního systému

L. Veverková, P. Doležal, M. Reška, P. Vlček, L. Urbánek, J. Habr, I. Penka

Determinanty vzniku dekubitů – analýzy z nemocničního informačního systému

Číslo: Suppl. 1/2022
Periodikum: Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie
DOI: 10.48095/cccsnn2022S52

Klíčová slova: dekubity – COVID-19 – délka hospitalizace – proleženiny – chirurgická infekce

Pro získání musíte mít účet v Citace PRO.

Přečíst po přihlášení

Anotace: Úvod: Proleženiny jsou nežádoucí komplikací během hospitalizace. Cíl: Retrospektivní analýza dat k ověření prevalence dekubitů od roku 2015 (od povinné registrace nežádoucí události dekubitus) dle hlavní dia­gnózy, typu operace a délky hospitalizace v období 2015–2021. Soubor a metodika: Analýza dat z nemocničního informačního systému (NIS), na hladině významnosti 0,05 (T-Test) s proměnnými: věk, počet proleženin, hlavní dia­gnóza, operace, délka hospitalizace a výskyt COVID-19 k délce hospitalizace. Výsledky: Celkem bylo v NIS evidováno 2 350 dekubitů u 1 539 nemocných (1,52 dekubitu/pacienta) a 930 (40 %) nemocných bylo přijato k hospitalizaci s dekubity. Nejčastější lokalizace dekubitů: pata (33 %), sakrum o 6 % méně, hýždě (17 %). V letech 2015–2021 bylo operováno 17 247 nemocných, z nich 289 nemocných mělo dekubitus. Nejčastější hlavní dia­gnóza při výskytu dekubitů byla fraktura krčku kosti stehenní (14,35 %) a neurologické (9,09 %) či onkologické onemocnění (12,03 %). Překvapivý byl výskyt dekubitů u nemocných s ileózními stavy (11,57 %). COVID-19 byl v letech 2020 a 2021 zjištěn u 163 pacientů, z nichž šest mělo dekubitus a prodlouženou hospitalizaci. Závěr: Zdravotní stav osob s chronickými ranami i dekubity je důležité vnímat komplexně a individuální plán péče vypracovat s cílem zlepšit život pacientů a šanci na uzdravení.